Jak přišel Barnabáš k rozumu

V hlubokém černém lese, kde sýček se ozýval, bylo malé malinkaté peklíčko. Peklu vládl starý Lucifer Kleofáš a jeho dva pomocníci Lucius a Barnabáš. Ale to jejich strašení nestálo k ničemu a tak ze všeho nejraději hrály čertovský mariáš a jedly kyselé okurky, to byla jejich práce a oheň pod kotlem nehořel. Barnabáš se tuze zamiloval do slečny Márinky, která měla ve Lhotě hospůdku, kam chasa po robotě chodila za zábavou. Když slečna Márinka šla do lesa na dříví, nebo sbírat hříbky, místo strašení ji Barnabáš rád pomáhal a koulel očima po slečně Márince. Kdo to kdy vyděl a slyšel, aby se čert zamiloval do člověka, ty máš strašit kolemjdoucí a ne koulet oči na nějakou ženskou, zlobil se starý Lucifer Kleofáš. Ale co měl dělat, hrozby ani výhružky na Barnabáše neplatily. Kudy chodil, tudy vzdychal jako stará babka pod tíhou chrastí. Ach jo, já jsem tak zamilovaný a slečna Márinka stále nic, to se furt jen otáčí kolem Francka a usmívá se na něj jako to sluníčko a přitom by měla na mě, vzdychal Barnabáš. I ty blázne starej, co by s tebou dělala, smrdíš sírou a seš špinavej, posmíval se mu Lucius. Ta pro tebe není, koukni na moji Jůlinku, pokračoval Lucius. Jůlinka byla divoženka a skotačila s Luciusem po lese, až se vochomůrkám natřásaly kloboučky. Hm ta tvoje divoženka, ta nemá na slečnu Márinku a usmíval se jak sluníčko. Škorpily se a hádaly, až se na ně Kleofáš zamračil. Vy holoto, takle do práce by se vám nechtělo? Lidi máte strašit a ženský nechat na pokoji! Hartusil Kleofáš, až ve Lhotě to bylo slyšet i Francek tu novinu zaslechl. Co ten plesnivka špinavý? Že se do mé Márinky zamiloval, no počkej, já ti jí z hlavy vytluču, zlobil se Francek na Barnabáše. Ale di, přece se nebudeš hněvat, dyt' to je docela milý čert a nosí mi ty nejlepší hříbky na kyselo, řekla Márinka, ale Francek si vedl svou. Jednou v neděli se ve Lhotě konalo posvícení a muzika vesele vyhrávala, chasa byla v kole a pivo teklo proudem. I slečna Márinka byla v jednom kole. Čert Barnabáš se chystal a parádil na tancovačku a vydal se do Lhoty. Posvícení bylo v plném proudu, chasa se vesele bavila. Jé čert, kde se tu vzal a jak vyparáděný? Divila se chasa. Co tu chce ten plesnivka a vrhl se Francek na Barnabáše. Já, já si přišel zatancovat se slečnou Márinkou, koktá vystrašený Barnabáš. Ty, kterýmu smrdí kabát sírou, koukej mazat a nech Márinku na pokoji, čertil se Francek a vyhrnoval si rukávy u košile, div že nezačala mela. A tak čert Barnabáš vzal nohy na ramena a pádil domů do malého peklíčka za čertem Luciusem a Luciferem Kleofášem. Co jsem Ti povídal, že čert a člověk nejde dohromady, zlobil se drobínek Kleofáš. A slečna Márinka se provdala za Francka a hospodaří spolu do dnes. A čert Barnabáš hraje dál čertovský mariáš, Lucius se prohání s Jůlinkou po lese a sem tam vystraší nějakou babku. A Lucifer Kleofáš si pochvaluje, jak Francek Barnabáše k rozumu přived.

( zveřejněno v Infolisty Zrnka 2009 / 1 / str.21 )