Jak skřítek Vítek šel pro pomoc

V lese pod dubem je malinkatý domeček, kde žije malý skřítek Vítek. Je to takový neposeda a čipera, ale lesní zvířátka ho mají ráda a ze všeho nejvíc veverka Lískulka. Hrávali si spolu celý den a nejraději s lískovými oříšky, ale jednou se přihnala ohromná vichřice a brala vše, co jí napadlo a stálo v cestě. Ptáčkům hnízdečka, stromy kácela a zvířátka se neměla před vichřicí kam schovat. Když vichřice zmizela zůstala po ní pohroma a zvířátka se dala do pláče. Neplačte, já dojdu do vesničky pro pomoc, řekl skřítek Vítek. Ale vždyť jsi malý a lidé ti mohou ublížit, řekla veverka Lískulka, ale Vítek nedal na její prosby a vydal se na cestu. Zvířátka mu dala na cestu nějaké jahůdky, ostružiny, borůvky a jiné dobroty. Popřála mu hodně štěstí a skřítek Vítek šel. Dávej pozor na kočky a psy ať si tě nespletou s myší volala za ním veverka Lískulka a dala se do pláče. Skřítek Vítek šel snad den či týden, uběhl měsíc než došel do vesničky. Únavou usnul na polní cestičce a snil o zvířátkách. Ten den šla na procházku Martinka se svým pejskem Flíčkem. Najednou Flíček začal štěkat a vrčet, vr, vr, vrrr až probudil ze spánku skřítka Vítka. Vítek se polekal „teď je se mnou ámen“ jistě skončím v jeho břiše a třásl se jako osika a zakrýval si ručičkama oči, aby tu hrůzu neviděl. Fuj Flíčku nestydíš se, co to tam máš, zlobila se Martinka. Pak uviděla malého mužíčka. Co tu děláš a kdo jsi, už se neboj můj Flíček ti neublíží řekla Martinka skřítkovi Vítkovi. Já já jsem sem skřítek Vítek a hledám pomoc. Vichřice zbourala a popadla hnízdečka ptáčkům a pelíšky zvířátkům a začal plakat. Martinka vzala opatrně skřítka Vítka a šly k nim domů. Doma se ohřál a něco slupnul a usnul v postýlce pro panenku. Zatím Martinka vše vyprávěla tatínkovi, který pracoval v lese. Víš co Martinko, my těm zvířátkům pomůžeme, řekl tatínek. A tak všichni tatínkové i děti z vesničky šli pomoc zvířátkům. Tátové odnášeli a zpracovávali pokácené stromy, zlámané větve a děti sázely nové mladé stromečky. Les byl zas čisťounký a zvířátka mohla stavět své pelíšky a ptáčkové hnízdečka. A skřítek Vítek má novou kamarádku Martinku a ví, že dětí se nemusí bát.

(zveřejněno v Infolisty Zrnka 2010 / 4 / str.7 )